Kostel sv. Klimenta

V Jasenici i v některých jiných kostelích, jejichž loď je zakončena k východu, spatřujeme zpravidla i věž průčelní na západní straně v ose budovy. Kostel sv. Klimenta ve farnosti jinošovské a děkanství jaroměřickém je prototypem těchto staveb. Budova zůstala od pradávna celkem neporušena, až na úpravy v letech 1802 a 1844, jež se týkaly hlavně střechy, obnovení dřevěné části věže a rozšíření dvou oken v lodi. Vše ostatní si podrželo původní podobu.

Jediný vchod do chrámu je pod věží, jež tvoří předsíň s klenutou prostou křížovou klenbou. Zdivo věže i kostela je vesměs 1 až 1,17 m silné. Loď je 8,5 m dlouhá a 6,15 m široká. Krytá je plochým stropem ve výšce 6 m. Polokruhovým obloukem vysokým 4,8 m vcházíme na kůru s téměř čtvercovým půdorysem o rozměrech 4,71 m a 4,35 m a s klenutým stropem. Asi 2 m nad podlahou vybočují v koutech tupé hrany křížové klenby dosahující výšky až 5,26 m. Klenutí, jak je možno pozorovat na půdě, je zbudováno z drobného lámaného kamene. V choru se zachovala dvě původní okna, a to za oltářem a druhé na straně epištolní. Obě měří ve světlosti 30 cm, ostění je vcelku 1 m široké a výška otvoru též 1 m. Okno na straně evangelijní bylo kdysi zazděno a v té straně prolomeny dveře do sakristie. Okna v lodi byla též zvětšena, jsou nyní široká 1,46 m a polokruhem zaklenuta. Zdivo věže málo jen přesahuje výšku lodi a je doplněno dřevěnou přístavbou, dříve snad i s podsebitím. Tento prostý kostel patří k zajímavým moravským památkám a byl pravděpodobně postaven v 10.-12. století.

V jeho věži jsou nyní zavěšeny jen dva ze tří zvonů přibližně stejného stáří, avšak rozdílné velikosti. Menší zvon o váze 143 kg má při horním okraji jednořádkový nápis psaný gotickou minuskulí, avšak jako celek je nečitelný. Podle některých písmen, sestavených ve slova (např. got, hilf, mariae, orrat) jde o znění v němčině nebo latině. Zvon je bez ozdob a bez číselně zaznamenaného letopočtu. S poukazem na druh písma lze jeho původ klást zhruba do sklonku 14. století, avšak spíše do poloviny století následujícího. Zvon je bezejmenný.

Větší zvon o váze asi 260 kg je rovněž opatřen jednořádkovým nápisem a pod ním v horní polovině pláště je předlit malý obdélníkový reliéf s bezvousou hlavou anděla a hlavou Krista s vousem. Na dřevěném vahadle zvonu je vyryt zřetelný letopočet 1794. Nápis na tomto zvonu je český a poměrně dobře čitelný, rovněž psaný gotickou minuskulou, slova jsou oddělena značkami - rozetkami, zde graficky vyznačenými křížky:

+tento+zvon+gest+slit+kecti+panu+bohuleta+mcccc+osmdesateho+osmeho+

(tento zvon jest slit ke cti pánu bohu léta tisícího čtyřstého osmdesátého osmého)


Další zvon byl zavěšen na věži kostela sv. Klimenta 4. června 1933 a nahradil onen, který odešel do první světové války. Vyrobila jej zvonařská dílna z Chomutova, vážil 70 kg a byl opatřen nápisem "K větší cti boží a k spáse farníků jasenických". Dlouhého trvání se nedočkal, neboť během II. světové války byl odňat a stihl jej stejný osud, jako jeho předchůdce. Dalšího zvonu se již kostelní věž nedočkala.

S nadsázkou řečeno "rodné listy" jasenických zvonů neexistují. Ve starší regionální literatuře jsou jen zmínky o jejich existenci - to vzhledem k úctyhodnému stáří - ale podstatné okolnosti vzniku zcela chybějí. A tak s jistou neurčitostí lze odvodit dávnou minulost jen z poměrně hojných písemných zpráv vztahujících se k majitelům jasenického vladyckého statku a tvrze.

Svatý Kliment, papež a mučedník

Původně Clemens (Klement) byl čtvrtým v řadě biskupů římských a jeho episkopát se datuje léty 89 až okolo 97. Znal osobně oba svaté apoštoly Petra a Pavla. Prožil kruté doby pronásledování křesťanů za císaře Nerona (vládl od r. 54 do 68).

Sv. Kliment byl papežem v církvi velmi slaveným a četnými legendami zpomínaným. Podle jedné verze ho císař Trajanus (98-117) poslal do vyhnanství na pobřeží Černého moře. Tam v Chersonesu se setkal se stovkami křesťanů odsouzených k lámání mramoru a pomohl jim zázračně z velké nouze o vodu. To zapůsobilo na pohany a dali se pokřtít. Císař se to dozvěděl a odsoudil jej k smrti utopením tak, že mu byla uvázána kotva na krk a byl vhozen do moře. Křesťané tělo vylovili a pochovali. Ostatky byly později uloženy v jedné kapli a tam je v 9. století po dlouhém hledání objevili bratři Konstantin a Metoděj. Potom následovala jejich známá misijní cesta r. 863 na Moravu. Konstantin se pak vypravil do Říma, nesl sebou i ostatky a ty nalezly své místo v chrámu sv. Klementa, v hlavním oltáři vedle kostí sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka.

Basilika sv. Klementa stojí mezi Koloseem a Lateránem na základech starého římského domu. Tam prý bývalo shromaždiště křesťanů, snad ještě za dob svatých apoštolů. Konstantin, který v Římě přijal jméno Cyril, byl po své smrti pochován právě pod dlažbou basiliky. Svátek sv. Klementa (u nás se vžilo jméno Kliment) se slaví 23. listopadu.

Kroky soluňských bratří nesoucích ostatky sv. Klementa vedly přes Jasenici. Později byl zbudován kostel zasvěcený tomuto papeži a mučedníku. V každém případě o starobylosti této stavební památky není pochyb.