Kaple sv. Maří Magdaleny

Uprostřed vsi stojí kaple sv. Máří Magdaleny, kterážto stavba je v ústním podání starší než kostel. Původně to prý byla tzv. rotunda, do níž se sestupovalo po dvou schodech. Kaple je opatřena oltářem, ale kazatelna je venku. Od roku 1320 se zde o svátku Maří z Magdaly (22. 7.) shromažd'ovala procesí lidu z okolí, byla zakázána v roku 1780. Okolo roku 1590, ještě za vlivu kacířství, založil majitel jasenického statku Zdeněk Zámořický ze Zámořic nadaci 1000 zl. moravských, která přešla roku 1649 na velkostatek náměšťský. Z tohoto "kapitálu" odebírali faráři z Velkého Meziříčí, jako patroni, ročně 40 zl. s povinností účasti na procesích o svátku světice. V průběhu doby se suma nadace vytratila a ve spojitosti s kostelem byla přeměněna na farské desátky na úkor jasenických a pucovských poddaných, což se setkávalo s nelibostí, protože peníze i naturálie byly spotřebovány o svátcích k pohoštění církevních osob a pozvaných hostů. Zmírnění povinností zavedla jinošovská fara, načež došlo k jejich zrušení rokem 1851.

Kaple měří bezmála 7 metrů a je pouze 3,9 m široká. Je zakončená třemi stranami mnohoúhelníka. Okna zachovala zcela původní svůj ráz románský, otvory ve světlosti čítají jen 25 cm, s ostěním 1 m. Na straně evangelijní není oken asi z té příčiny, aby chráněna byla kaple před prudkými větry. Pozoruhodná je klenba stropu. V koutech polygonálního závěru odchylují se ve výšce 1,3 m tupé hrany klenby, jež se asi uprostřed stropu sbíhají, tvoříce pak s polokruhovou klenbou u vchodu téměř jednotnou plochu klenby valené. Zdi kaple jsou na,metr silné. Ke kapli po pravé straně jednoduchého vchodu připojena jest zděná kazatelna třemi stupni zvýšená. Dřevěná střecha staré svatyně je prodloužena o 2,3 m dopředu nad kazatelnu.

Třetí jasenický zvon je zavěšen v dřevěné vížce. Je rovněž opatřen nápisem v gotické minuskule. Podle věrohodných starších zpráv je datován rokem 1494, tedy souvislost se zvony kostelními je očividná. Váží 80 liber, v přepočtu něco více než 40 kilogramů. Zvon je opatřen provazem k ručnímu zvonění.

Při prvním výročí ČSR - 28.října 1919 - byli před kaplí vysazeny tři památné stromy (lípy) a na počest byli pojmenovány: Masarykova, Benešova a Štefánikova.

Vedle kaple stojí pomník, do jehož kamene jsou vyryta jména 9 občanů-vojáků, kteří se nevrátili z války. Pomník vytesal zdejší sochař Jakub Přichystal z jasenického kamene, což je místní lom na bílý, tvrdý vápenec, tzv. mramorovina. Slavnostní akt odhalení byl proveden 9. září 1929. Od té doby je kamenný monument trvalou památkou připomínající neblahou dobu první světové války se zbytečně zmařenými životy.

O kapli na návsi se vypravuje, že při jednom přepadení tvrze se podařilo manželce vladyky uprchnout s dítětem tajnou chodbou a ukrýt se v hustém křoví u potoka. Nakonec vše dobře dopadlo, lapkové byli vypuzeni a za štastné zachránění byla vystavěna kaple, zasvěcená sv. Maří Magdaleně.

Svatá Marie Magdalena, kajícnice a učednice Páně

Pocházela z Magdaly u Tiberiadského (Genezaretského ) jezera na syrskoizraelské hranici. Je uváděna mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky, stála pod křížem Ježíšovým, byla při jeho pohřbu, šla s dalšími ženami pomazat jeho mrtvé tělo a byla první, které se Kristus zjevil po svém zmrtvýchvstání. O jejím dalším životě kajícnice na poušti vypravuje pozdější legenda.